Zpráva o činnosti Roverské hlídky pří oddíle a středisku HILAHDIH za období únor 2004 – únor 2005

Neděle, 6. března 2005, 17:40 – Patt – TamTam

Výchozí stav

Roverská hlídka při oddílu HI-LAH-DIH se na počátku roku 2004 nacházela v podobné situaci jako zbytek oddílu. Pro své aktivity měla možnost začít využívat nové klubovnu, a to jak pro přípravu a realizaci oddílových akcí, tak i pro činnost svou, vlastní. Hlídku v té době tvořili bratři Knoflík, Šaman, ČD a bratr Zub jako patron hlídky a její spojení s vedením oddílu za mužskou část, za ženskou to pak byly sestra Delfína, Divoška a Vydra. Toto složení znamenalo jistou brzdu v tom, že polovina stálých účastníků schůzek v tomto období začala s přípravou na maturitu a přijímací zkoušky na VŠ, čímž do značné míry utrpěla i účast na akcích R+R.

Souhrn činnosti hlídky do konce skautského roku 2003/2004

Prakticky hned na počátku února došlo k realizaci od prosince odkládaného Zimního dne. Navzdory poměrně komplexní přípravě akce se opět ze samotného oddílu, pro nějž to celé bylo připravováno, dostavili pouze bratři MM, Marťan a Jenda, dívčí část tuto akci opět ignorovala. Jako v roce předešlém, i v tomto roce zavítali členové hlídky na každoroční akci pro Rovery a Rangers, kterou pořádá pražské středisko Gatagéwa. Z členů hlídky jeli bratři Šaman, Zub, Knoflík, Marťan a ses. Divoška. Pocity z akce byly spíše smíšené, nicméně jistě to byla zajímavá zkušenost především pro ty, kteří potřebují čas od času nějakou dílčí hříčku či úkol pro své družiny – těch tato akce nabídla nepřeberné množství.

Za dva týdny pak bratr Zub a Šaman a ses. Vydra odjeli na úvodní víkendy svých činovnických kursů. Dva poté přišla akce R+R pro sebe, nutno říci, že asi nejúspěšnější akce v dosavadní historii této hlídky, a sice Hudební den. Každý z členů si přinesl svou hudbu, která ve stopáži nesměla přesáhnout více než hodinu. Při jejím poslechu jsme pak udělali turnaj ve společenských hrách. Celá akce se setkala s velmi pozitivní reakcí všech zúčastněných, nicméně bylo určitou chybou, že na ni nenavázala v krátké době další akce podobného charakteru a intenzity, která by pomohla zaběhnout jakýsi stereotyp ostré činnosti.

R+R se tak postarala o organizaci Velikonoční výpravy, při níž organizační část obstarala především sestra Divoška, programovou pak obstaralo vedení oddílu zastoupené Zubem a Jazzinkou. V měsíci květnu se opět někteří z členů hlídky zúčastnili dobročinné akce Květinový den. Pro celé toto období je charakteristické, že strukturu schůzek často narušila akce oddílu či hnutí, na niž velká část hlídky vyjela a dohodla se, že se schůzka uskuteční jako výjezdní, nicméně v poměrně úzkých časových podmínkách se jednalo o schůzky značně zkrácené. Podobně se členové hlídky aktivně podíleli na fungování letního tábora. Ti, kteří nejeli na tábor jako celek, pak alespoň přijeli pomoci když měli čas a přijeli se za svými bratry a sestrami podívat.

Dosavadní činnost hlídky v tomto skautském roce

Věkový posun v družinách vedl k tomu, že od září přibyli do hlídky bratři MM, Marťan a Jája a ses. Papi, oficiálně byl u hlídky veden ještě bratr Tom a Bonsai. Vznikl tak systém, kdy byli členové hlídky rozděleny do dvou podhlídek, každá o počtu šest lidí.

Nicméně jak se později ukázalo, tento systém byl zřejmě velkou chybou. Velké množství vedlejších aktivit tématických i pracovních u členů vedlo k tomu, že se např. hlídka ses. Delfíny málokdy dokázala sejít ve více než třech lidech. Naproti tomu v druhé hlídce si hned na počátku sestavili poměrně ambiciózní plán zajímavé činnosti s výhledem do ledna, jehož se relativně úspěšně drželi, i když měli často stejný problém jako hlídka první.

O spojení obou hlídek se rozhodlo až o čtvrt roku později. Z hlediska samotné činnosti lze říci, že přibylo díky pravidelným schůzkám akcí pro sebe, ale díky aktivitám oddílu i pro oddíl a pro vnější prostředí. Měsíc září tak znamenal jednak účast několika členů hlídky na přípravě Dětského ráje na festivalu Táborská setkání, týden poté zavítali členové hlídky spolu s dalšími členy oddílu na setkání družin ABS v Olšanech nedaleko Kunžaku a další týden samozřejmě nesměli chybět na blanických Vigiliích. Je zřejmé, že hlídka opravdu měla co dělat. Spolu s bratrem Zubem jsme na podzim provedli zásadní úklid v klubovně.

Od října pak postupně začíná nejprve teoretická, později i praktická realizace sportovního dne (konán v listopadu, ke cti děvčat tentokrát je, že jediným !!! členem oddílu, jenž projevil navzdory včasné informovanosti zájem, byla ses. Beryl), na niž vzápětí navázala příprava vystoupení Skautovánky pro veřejnost v Kamenici nad Lipou v KD Bohdalín. Celé vystoupení bylo realizováno bratry MM, Jájou a sestrami Papi s Divoškou za materiální pomoci bratra Patta.

Jako naprosté selhání hlídky lze hodnotit skutečnost, že navzdory včasnému zaúkolování nebyla schopná sehnat vánoční stromeček a musel jej shánět bratr Zub. Na vánoční schůzce pro R+R se sešla kompletní hlídka, nicméně program byl záhy narušen kvůli hudrování obyvatel horních pater, kteří si opakovaně stěžovali na rušení nočního klidu, a to navzdory značnému ztišení osazenstva.

Podobně jako u jiných skautských složek, i u naší hlídky se projevila určitá hektičnost období těsně po vánočních prázdninách, což mělo za následek fakt, že se hlídka kloudně sešla zhruba dvakrát. Existenční nejistota v otázce klubovny navíc poměrně radikálně zasáhla do plánů – na přelom ledna a února byl dán termín Dne fotografie, nicméně pro daný účel naprosto nevhodné prostory se přizpůsobit prostě nedalo.

Mimo to ale členové hlídky poměrně intenzivně jednali o svém budoucím uspořádání v rámci chystaného střediska HILAHDIH, o své zodpovědné osobě (nakonec požádali bratra Patta) a přichystali i Zimní den. Zasáhla sice vůle přírody z družin dorazili pouze MM, Jenda, Štěpán a Ondra, ale i tak lze tuto akci hodnotit jako úspěch. Jako úspěšnou volbu lze také označit cestu nastoupenou spolu s bratrem Pattem v otázce schůzek. Proto by byla škoda v ní nepokračovat. Byla tedy vyhlášena sonda s úkolem zjistit zájem mezi členy hlídky na fungování hlídky. Podle výsledku se rozhodne, jak dál.

Závěr

Činnost této hlídky jistě není ideálem činnosti Roverského kmene (hlídky). Kritika ze strany vedení střediska je do značné míry oprávněná a my jsme za ni rádi, protože nás dále motivuje ukazovat, že tomu tak není. Nicméně hlídka R+R by tímto chtěla požádat kritiky, aby vážili slov. Říci před celým VORem, že hlídka nedělá vůbec nic, je poměrně silný výrok, tím spíše, že jak je vidět, podílela se hlídka větší či menší měrou na každé zásadnější akci oddílu, v určitých obdobích byla dokonce jediným iniciátorem nějaké oddílové akce. Proto se tímto hlídka důrazně ohrazuje proti tvrzení, že nedělá nic. Zároveň žádá vedení oddílu, aby kritizovalo činnost hlídky kdykoliv bude mít sebemenší příčinu. Jen tak lze totiž udržet činnost na nějaké úrovni, aniž by začala upadat. Zapsal – Šaman