Výlet kolem tábořiště

Sobota, 3. června 2006, 11:38 – Zub – Zápisník

21.5.2006 se konal cyklovýlet na skautské tábořiště – na výlet jeli: Beryl, Fleck (já), Jerry, Jazzinka, na půl Zub a na půl rodina Vaňkova.

Sraz našeho výletu byl v jednu hodinu na vlakovém nádraží. Já a Jerry jsme dorazili včas, potom přijel Zub, aby nám oznámil, že výlet není. Během toho přijela Beryl a rozhodla se, že taky pojede. Jelikož Zub byl ještě v pyžamu a přijel autem, tak s námi nemohl jet.

Po složitém začátku jsme vyrazili a jeli jsme po hlavní silnici směrem Ratibořské hory. Vlekli jsme se jako hlemýždi díky Berylovi, která byla poněkud unavena, takže jí to moc nejelo.

Vyčerpáni jsme se dostali do Ratibořských Hor a rozložili jsme základní tábor uprostřed návsi a odpočívali. Asi po 10 min. přijela Jazzinka a zavelela, že se pojede do Horních Hrachovic. V Dolních Hrachovicích jsme špatně odbočili a dostali se do Pohnání (asi 70%ní stoupání z Dolních Hrachovic), kde jsme potkali dva motorkáře (jeden byl podobný Jendovi). Když jsme se nějak dostali do Horních Hrachovic, tak jsme hned narazili naše malé skauty, jak dělají malý oheň (opravdu malý, jako na táboře). Snažili jsme se je přemluvit, aby jeli s námi, ale neměli jsme vůbec šanci. Nic jiného nám nezbývalo, a tak jsme jeli na tábořiště.

Cesta byla jako vždy v příšerném stavu (asi 1 465 823 kamenů) a po drnčící cestě jsme se docela hodně zděsili. Tábořiště se nachází ve stavu něco mezi staveništěm a zříceninou. Ratibořští vandalové vytrhali lavičky u srubu, ale také prkna před kuchyní a kuchyň zdemontovali jak mohli. Jelikož 19.5. – 21.5. tam prý byla nejlepší akce (je to napsáno na zásobáku), tak nám ještě hořel oheň. Dosyta jsme se najedli všichni – i ti, co s sebou nic neměli. Menu: buřty, sušenky, jogurty, rohlíky, hořčici, dál neřeknu, měli jste tam být.

Najedení jsme se rozvalili a Beryl nám do toho četla časopis (asi něco jako je Bravo), z Jazzinky si Jerry udělal polštář a všichni jsme meditovali nebo aspoň odpočívali. Když jsme šli pro vodu, abychom mohli uhasit ohniště (ne žízeň!!!), tak jsme zjistili, že molo na rybníku se někam vypařilo (asi David Kooperfild). Ohniště jsme uhasili a jeli se podívat na studánku. Zjistili jsme, že vypadá jako zarostlá studánka, chvíli jsme vzpomínali na staré dobré časy, a pak se rozloučili. Jazzinka jela směrem k vísce Dub a my – směrem Tábor. Výlet se podle mého názoru vyvedl – kromě malé účasti – že jo Jájo, Matlachu a další.

Jen jsem chtěl podotknout, že bude potřeba velká brigáda na tábořišti. Díky za chvilku Vašeho drahocenného času.

(Autor zápisku: asi Fleck)