Jeskyně androidů
Úterý, 27. září 2005, 10:34 – Patt – Zápisník
Letní skautský tábor 16.7. – 6.8. 2005 ve Starých horách
Jak jste se doslechli, prošel náš oddíl tento rok významnými změnami a stalo se z něj středisko. Vzhledem k tomu, že středisko vzniklo rozdělením oddílu na nový chlapecký a dívčí oddíl, které jsou velice úzce provázané, rozhodli jsme se uspořádat tábor střediskový. Středisková rada též rozhodla, že tábor bude kompletně v režii vůdců obou zúčastněných oddílů. Vůdcem tábora se stal bratr Zub (jinak vůdce 3. chlapeckého oddílu), sestra Jazzinka (vůdkyně 3. dívčího oddílu) se ujala role zdravotníka a hospodářství se ujal bratr Vlk (vůdce střediska). Cena tábora byla stanovena na 2500 Kč.
Předtáborové obíhání proběhlo bez problémů. I přesto, že nemáme ohlašovací povinnost, přihlásili jsme se na hygieně a nechali si vše odsouhlasit. S pomocí dozorujícího lékaře jsme zkompletovali lékárnu, a též jsme nechali udělat rozbor vody z nedaleké lesní studánky. Jako už tradičně jsme se dozvěděli, že normálnímu člověku voda nemůže uškodit, ale v souladu s legislativou by se i tak voda měla používat jen jako užitková. Proto jsme se zásobili i vodou balenou.
Tématem tábora byla cesta k objevení Jeskyně androidů. Příběh volně navazoval na loňský rok. Přípravu této celotáborové hry a dalšího táborového programu si mezi sebe rozdělili Jazzinka se Zubem.
Už v pátek, den před zahájením, jsme se společně s několika rovery vydali na tábořiště a připravili nezbytnosti k následné výstavbě tábora.
Samotné budování proběhlo bez problémů, možná i díky tomu, že tábora se účastnil pouze jeden nováček. Až v první den tábora odpoledne jsme se totiž od rodičů druhého z nováčků dozvěděli, že se tábora nakonec nezúčastní.
Architektonickou novinkou tábora se stalo tee-pee, které se po několika letech podařilo opravit. Bouřky v průběhu tábora také naznačili, že bychom do budoucna měli uvažovat o investici do nového vůdcáku, jelikož plachta naší S-10 se projevila býti velice vetchou.
Jak jsem již zmínil, stavění proběhlo hladce a velice rychle, což nám umožnilo už třetí den tábora se naplno věnovat programu. Třináct skautů, skautek a vlčat bylo rozděleno do dvou družin a ty se vydali na cestu k jeskyni androidů. Hned tento den si družiny zvolili své názvy – MB.FET a Drojďi.
První týden se družiny potýkaly s nástrahami města Tyr, kterým museli nejen projít, ale měli za úkol zde též doplnit svou výzbroj a zásoby. Museli projít mnoho čtvrtí, od těch chudinských až po bohatší nebo i ty, zmítané náboženskými nepokoji. Pobyt ve městě Tyr nám umožnil na hru napojit velké množství bodů, ať už ze skautské praxe či z rukodělek.
Druhý týden se naši archeoni (tak se nazývali ti, kteří připluli s archou) vydali za brány města Tyru do Mlžných hor, kde na ně už čekala tajemná Jeskyně androidů.
Avšak kontinent Lendor, na němž se celá hra odehrávala, skýtal též řadu nebezpečenství. Cestou do hor družiny prošli například osadou kajmanů, kde se utkaly s aligátory, či se setkali s hliněnými lidem. Zde bylo třeba postavit pec a upéci chléb. Den před návštěvním dnem archeoni stanuli na úpatí Mlžných hor.
V průběhu návštěvního dne, zatímco se děti doma zbavovali nánosů špíny a doháněli spánkový a kalorický deficit, jsme se vydali připravit pro družiny cestu k jeskyni. Hned v noci po návratu ze svých domovů se družiny dozvěděli další postup cesty. Nejmladší účastník tábora bratr Trpaslík byl unesen a musel se k jeskyni dostat po vlastní ose. Pro ostatní představoval první den výsadku zhruba 20 kilometrů a družiny ho zvládli i s úkoly, které jim zpříjemňovaly cestu. Jedna z družin, s ambiciózním vedením, si nepřipouštěla komplikace a tak večer byla značně překvapena, když oděna do kraťasů a triček zjistila, že má přespat v lese.
Druhý den cesta pokračovala a družiny ušly dalších alespoň 20 kilometrů. Navečer družiny dorazily k jeskyni androidů, což bylo zlatým hřebem celotáborové hry. Vše se odehrálo v Chýnovské jeskyni, nejprve se otevřela brána pomocí kódu, který získal znovu nalezený bratr Trpaslík, a pak pomocí nouzového výlezu jsme se dostali až k androidům, kteří byli nelítostně zničeni.
Pak již následoval návrat do tábora a hledání pokladu. Ten byl nalezen až druhý den večer bratrem Štěpánem. Poté následoval už jen slavnostní oheň, který ozdobil „rappový battle“ a pak už jen bourání, bourání a bourání…
Na závěr pár čísel. Tábora se zúčastnilo 20 členů střediska z toho 2 vlčata, 7 skautů, 4 skautky a 7 činovníků (z toho 4 celý tábor). V průběhu tábora nedošlo k žádnému závažnějšímu úrazu a vyhnuly se nám též nemoci.
Celý tábor hodnotíme jako zdařilý a jsme rádi, že se vůdci oddílu osvědčili i v praxi. Též děkujeme i podpoře střediska, které nám pomohlo především, co se administrativy týká.
(Zapsal bratr Zub)